Pokud byste potkali své předky z doby před několika sty lety, byli byste mimo jiné překvapeni také jejich výškou. Z valné většiny totiž byli lidé v historii mnohem menší, než je tomu dnes. Z jakého důvodu se ale průměrná výška neustále zvyšuje? I na to mají vědci odpověď. Vliv na to má hned několik základních faktorů. Nejprve si musíme říci, co ovlivňuje to, jak bude nakonec člověk vysoký. V první řadě je to samozřejmě genetika. V našich genech máme zakódovánu maximální výšku, které můžeme dosáhnout. I proto mají menší rodiče také malé potomky, zatímco vysocí lidé mají velké děti.
Ovšem, jakkoliv se to může zdát zvláštní, genetika, ač důležitá, rozhodně není jediným činitelem, který tu hraje roli. Dále je to výživa, zvláště v dětském věku. Čím více stavebních látek tělo má, tím více jich může využít, a tím větší nakonec tělo bude. A dnes již máme takové poznatky z lidské anatomie a biologie, že dokážeme poměrně snadno vytvořit takový jídelníček, který bude splňovat naprosto všechny nutriční požadavky, a umožní tak maximální možný růst. Jistě, většina lidí něco takového nedělá, avšak i tak dnes jíme dostatečně vyváženou stravu, abychom se tomuto ideálu blížili.
V neposlední řadě je zde však také fyzická aktivita. Navzdory obecnému přesvědčení však neplatí, že čím víc se bude dítě hýbat, tím bude vyšší. Naopak. I na růst je potřeba hodně energie, a tu je potřeba někde vzít. Pokud většinu z ní spotřebuje během dne pohybem, pak nemá kde ji brát na maximální možný růst. To je také důvod, proč v době, kdy byla dětská práce běžná, byla většina lidí z dnešního pohledu malých – dřeli celý den už jako děti, a na růst jim potom prakticky nic nezbývalo. To samozřejmě neznamená, že by se děti neměly hýbat, naopak. Pohyb rozhodně neuškodí. Jen by měli mít dostatečně kaloricky hodnotnou stravu, aby měli kromě pohybu energii i na růst. A to je dnes z velké části splněno.