Stěhování je mnohdy bolestný prožitek, jindy se zase může jednat o docela dobré adrenalinové dobrodružství. Proč se vlastně tak často spojuje stěhování se smutkem a nostalgií? Ačkoliv jsme v dnešní době nuceni žít ve velmi rychlém tempu, během kterého si nejsme mnohdy schopni vytvořit dostatečně pevné a hluboké city, stále přirozeně lneme k tomu, co známe a co je nám blízké. Je to dáno tím, že tyto věci, se kterými již máme zkušenost nám připadají bezpečné a my tušíme, co od nich můžeme očekávat. Právě tato předvídatelnost je to, co zajišťuje v životě jistý klid, a to je to, co téměř vůbec neznáme.
Pokud se již někde zabydlíme aspoň na pár let, je pravděpodobné, že nám toto místo aspoň trochu přiroste k srdci. Pravděpodobné bude, že zde prožijeme také nějaké příjemné zážitky, a po těch se nám jistě bude stýskat. Vždycky, když se tak budeme stěhovat, máme dojem, že o něco přicházíme. A ačkoli je stejně tak pravděpodobné, že se nám zde staly i věci nepříjemné, pokud nebylo něco nad naše síly, má náš mozek schopnost tyto vzpomínky potlačit. Je to tak přirozené, běžné a velmi sofistikované. To, že náš mozek zapomíná na věci, na které se mu vzpomíná složitě, je vlastně ochrana naší vlastní psychiky.
Až na to, že občas má náš mozek tendenci stejným způsobem pozměnit i to, co si pamatujeme jako „holý fakt“. Nikdy tak nemůžeme svému mozku stoprocentně věřit. Během stěhování je potřeba zařídit mnoho různých nezbytností. Zabalit veškerou domácnost, a to tak, aby se křehké a drahé věci nepoškodily, zařídit odvoz, focení nemovitostí nebo třeba předání klíčů. I proto, že se během stěhování musíte zabývat tímto vším, nemáte mnoho času topit se ve vzpomínkách. I přesto jistě přijde moment, kdy to vše minulé na Vás zaútočí a Vy budete muset přestát příval emocí. Vše to ke stěhování patří, a i na to budete jednou vzpomínat.