Konečně mám auto

Co vy a motorky? Baví vás motorky? Abych se pÅ™iznala, tak já jsem si vždycky říkala, že budu mít také motorku, jakmile mi padne osmnáct let. Proto jsem se moc ráda dívala na takové poÅ™ady, kde lidé jezdili na motorce, dokonce byly takové hrané pohádky, kde tÅ™eba hlavní hrdinové jezdili v autech anebo na motorkách. A když jsem potom vidÄ›la, jak můj starší bratr jezdí na motorce, on byl o Å¡est let starší než já, tak jsem si říkala, že bych také jednoho dne chtÄ›la jezdit na motorce. Ale když mi padlo osmnáct let a chtÄ›la jsem si udÄ›lat řidiÄské oprávnÄ›ní na automobil a také na motorku tak ne, a ne se mi tohle podaÅ™it.

Ani nevíte, jak moc mÄ› to trápilo, že mi neÅ¡lo splnit vÅ¡echny podmínky, abych dosáhla Å™idiÄského oprávnÄ›ní. JednoduÅ¡e se mi to nedaÅ™ilo. RodiÄe jsem stále uklidňovala, že se opravdu uÄím a věřte mi. VážnÄ› jsem se uÄila. Ale jednoznaÄnÄ› mi to do hlavy nÄ›jak nelezlo. I když jsem si myslela, že Å™idiÄské oprávnÄ›ní na auto nebo na motorku zvládnu opravdu levou zadní, tak opak byl pravdou. Možná to také bylo tím, že jsem se straÅ¡nÄ› stresovala a moc jsem se snažila, abych Å™idiÄské oprávnÄ›ní získala. Jenomže jak to udÄ›lat? Opravdu mÄ› to hodnÄ› trápilo a nevÄ›dÄ›la jsem, co mám dÄ›lat.

Nakonec rodiÄe Å™ekli, aÅ¥ tÅ™eba půl roku poÄkám, abych se nestresovala, abych potom neutrácela zbyteÄnÄ› peníze za to, jenom abych dÄ›lala Å™idiÄské oprávnÄ›ní. Možná mí rodiÄe mÄ›li pravdu. Tak jsem se radÄ›ji na to skoro téměř rok vykaÅ¡lala a Å™idiÄské oprávnÄ›ní jsem nedÄ›lala. Ani jsem se o to nesnažila. Nakonec to dopadlo tak, že až za rok a půl jsem si udÄ›lala Å™idiÄské oprávnÄ›ní na automobil a také zároveň na motorku. Jenom na nÄ›jakou lehkou motorku, nechtÄ›la jsem nic těžkého a nároÄného anebo drahého, protože jsem hlavnÄ› potÅ™ebovala mít automobil, abych se dostala potom do Å¡koly. Vysokou Å¡kolu jsem mÄ›la ve vedlejším mÄ›stÄ› a nechtÄ›lo se mi jezdit autobusem, takže jsem ráda, že už mám koneÄnÄ› automobil.